Изабрана библиографија, сложена хронолошки 16. век [Feliks Petančić], De itineribus in Turciam libellus. Felice Petantio cancellario Segniae autore. (Imprimebat Viennae Austriae: Ioannes Singrenius chalcographus, anno sal. MDXXII [1522]. pridie callendas Iulii). [Michaľ Konstantýn], HJstoria neb Kronyka Turecka od něyakého Ráca neb Bosňjáka gménem Michaľa Konstantýna z Ostrowice někdy od Turkuow zagatého a mezy Genčáře daného wěrně a práwě sepsaná. Jtem Taženj proti Turku nayvhľawněyssjmu nepřjteli wsseho Křesťanstwa yakým spůsobem vžitečně před se wzato býti by měľo od téhož sepsané. Na koncy take přidany sau některe potřebné y vžitečné wěcy z Knih o Sľawných a vdatných Cžinech Oswjceného Knjžete Epirotského neb Albánského Giřjka Kastriota přjgmjm Sskanderbega wybrané kterak zmužile a statečně proti Amuratowi a Machometowi Otcy y Synu Cýsařúm Tureckým častokrát s maľým počtem lidu bogowaľ a mnohee sskody gim činiľ wssak sám od nich nikdá přemožen nebyľ o němž y w Hystorij této Turecké zmjnka se děge. M.D.Lxv. ([Litomyšl]: [Alexandr Aujezdecký], [1565]). 19. век (1. половина)
Вук Стефановић Караџић, „Географическо-статистическо описаније Србије“, у: Даница: забавник за годину 1827., издао Вук Стеф. Караџић. Друга година (У Бечу: У штампарији Јерменскога намастира, 1827), 25–120. Н. Н., „I. Сербскiи монастыри“, Сербске лѣтописи, год. III, частица 9 (1827): 1–11. Н. Н., „II. Монастырь Бодiаны“, Сербске лѣтописи, год. III, частица 11 (1827): 5–28. Iоакiмъ Вуичъ, Іоакіма Вуича Славено-Сербскаго Списателя Путешествіе по Сербіи: во кратцѣ собственномъ рукомъ нѣговомъ списано у Крагоевцу у Сербїи (У Будиму граду: Печатано у Славено-Сербской и восточны прочи языка печатни Кралевскаго Всеучилишта Пештанскаго, 1828). [Алојз Блумауер], „Наруменисана ружа (изъ Блумауера)“, [превео] Е[втимије]. С[имеоновић]., Сербскій народній листъ, год. IV, число 29 (20. юлiя 1839): 221. Wilhelm Richter, Serbiens Zustände unter dem Fürsten Milosch bis zu dessen Regierungs-Entsagung im Jahre 1839: eine Darstellung der jüngsten Ereignisse, Charakteristik des serbischen Volkes und Abriss einer Topographie des Fürstenthums (Leipzig: Adolf Frohberger, 1840). Атанасиiе Николићъ, „Мoнастиръ Манасиiа“, Додатакъ къ Србскимъ новинама, год. 2, №. 22 (7. юнiя 1841): 87–88. Andrew Archibald Paton, Servia, Youngest Member of the European Family: Or, A Residence in Belgrade, and Travels in the Highlands and Woodlands of the Interior, During the Years 1843 and 1844. (London: Longman, Brown, Green, and Longmans, Paternoster Row, 1845). 19. век (3. четвртина)